Zdálo by se, že co může být pro kočku přirozenější než volný přístup do venkovního prostředí?
Moderní města však podle zpravodaje stále častěji zavádějí pravidla, která omezují nebo přímo zakazují venčení domácích zvířat.
To vyvolává u mnoha majitelů zmatek, protože se domnívají, že své mazlíčky připravují o svobodu. Za suchými formulacemi právních norem se však skrývají drsné statistiky městských rizik, které mění ulice v překážkovou dráhu s tragickým koncem.
Prvním a nejzřetelnějším nebezpečím je doprava. Kočka, která se řídí instinktem nebo je vyděšená, může vyskočit na vozovku, kde řidič jednoduše nemá šanci včas zareagovat.
Dvory dnes nejsou bezpečnými uzavřenými prostory, ale parkovišti pro desítky aut, jejichž mrtvé úhly se stávají smrtícími pastmi. Stejně vážnou hrozbu představují i další zvířata.
Konflikty s příbuznými zvířaty o teritorium vedou ke rvačkám, abscesům a přenosu smrtelných virů, jako je imunodeficience nebo leukémie. Setkání s toulavými nebo prostě agresivními psy často končí vážným zraněním nebo smrtí.
Další pohromou koček, které chodí samy, jsou otravy. Mohou to být jak záměrně rozptýlené jedovaté návnady, tak náhodné látky: nemrznoucí směs olízaná z asfaltu, rostliny ošetřené pesticidy nebo dokonce mrtvoly otrávených hlodavců.
Lovící kočka, která takovou myš uloví, dostane dávku toxinu neslučitelnou se životem. Mnoho lidí zapomíná na riziko, že o svého mazlíčka navždy přijdou.
Kočka může být ukradena, může zalézt do sklepa a nenajít cestu ven, odejít v dodávce nebo prostě vyděšená utéct tak daleko, že se už nemůže vrátit. Každoročně se mezi bezdomovce zařadí tisíce „samozvaných“ koček, přestože kdysi měly domov.
Z ekologického hlediska je samovolné venčení také škodlivé. Domácí kočky jsou zavlečení predátoři, jejichž lov poškozuje populace ptáků a drobných savců v městských ekosystémech.
Zákaz je také snahou o zachování křehké přírodní rovnováhy v prostředí, které je již tak extrémně narušeno člověkem. Veterináři jsou zajedno: život kočky lze při správném uspořádání prostoru prodloužit až na dvojnásobek.
Absence rizik infekce, traumat a stresu se přímo odráží na zdraví. Vyvážená strava a čistá voda jsou spolehlivější než pochybná potrava z kotce.
Organizace života kočky domácí není o věznění, ale o vytvoření bezpečného a obohaceného prostředí. Poličky, škrabadla, interaktivní hračky a hlavně pravidelné společné hraní plně uspokojují kočičí potřebu pohybu a naplňují její lovecký instinkt.
A pro seznámení s venkovním prostředím je tu postroj – bezpečný kompromis, který jí pod kontrolou poskytne nové zážitky. Zákaz venčení není omezením svobody, ale novým vymezením odpovědnosti.
Vzali jsme zvíře do světa, který je pro něj cizí a nebezpečný, a naším úkolem je být nárazníkem mezi jeho instinkty a městskou realitou.
Pravá láska se neprojevuje slepým vyhovováním „přirozeným“ touhám, ale rozumnou péčí, která někdy řekne v zájmu dlouhého a zdravého života rozhodné „ne“.
Přečtěte si také
- Proč kočičí společnost snižuje úzkost: Jak vás chlupaté antidepresivum zachrání před podzimním mrzutím
- Proč kočky potřebují období páření: Jarní symfonie hormonů a její městská disonance.
